RFID je anglická zkratka Radio Frequency Identification. Identifikační systémy RFID využívají bezkontaktní (rádiové) identifikace prostřednictvím paměťových čipů. Tag RFID, někdy označovaný také jako nosič dat nebo transpondér, se skládá z čipu, antény, popř. i baterie. Paměťové čipy obsahují jedinečnou informaci určenou výrobním číslem čipu. Pro komunikaci využívají nejčastěji frekvenci 13,56 MHz, případně další frekvence jako 125 kHz a 135 kHz.
Pasivní čipy
Pasivní čip funguje pouze v dosahu aktivního vysílače/snímače. Ten v pravidelných intervalech vysílá pulsy do svého okolí a pokud se v jeho dosahu objeví pasivní RFID čip, využije vyslaný puls k nabití svého kondenzátoru a odešle zpět odpověď. Odpovědí je jeho identifikační číslo, které je určeno už při jeho výrobě. Dosah pasivních RFID čipů se pohybuje do zhruba 10 metrů. Velikost čipu je omezena potřebnou velikostí a typem antény, která je u pasivního RFID čipu mnohem větší než samotný čip. Rozměr antény se zmenšuje při využití vyšší frekvence. Pasivní RFID čipy se nejčastěji využívají k identifikaci předmětů jako je zboží v obchodech.
Aktivní čipy
Aktivní čip navíc vysílá v pravidelných intervalech signál do svého okolí na vzdálenost až stovek metrů. Aby mohl signál s informací vysílat, obsahuje navíc zdroj napájení. Z toho důvodu je jeho výroba náročnější a tím pádem i nákladnější. Vyšší cena mění i způsob užití čipu – zatímco pasivní čipy se využívají např. k identifikaci zboží, aktivní se používají především pro aktivní lokalizaci drahých předmětů, osob nebo zvířat.
